Pokud vyhradíte jeden pruh jen pro vybraná auta, ostatní zůstanou stát v nekonečné koloně. Prostá zkušenost, kterou zažila třeba Praha po povodních s uzavřeným metrem, se perfektně hodí jako analogie k současnému boji o internet.
Telekomunikační společnosti se krátkozrace snaží prolomit princip síťové neutrality zaručující dosud rovnost všech online služeb. Cíl je jasný - vylepšit si upadající tržby novými zisky a především chytit internet pod krkem tak, aby operátoři neskončili jako pouzí správci kabelů a vysílačů, příznačně označované jako “dumb pipes.”
Proti pověstnému telekomunikačnímu lobby se postavila už pěkná část kybersvěta a právě ve středu se i některé z velkých společností, jako Kickstarter, Netflix, Vimeo, nebo i AVG, rozhodly ukázat, jak by takový pomalejší internet vypadal. Argumenty proti dvourychlostnímu webu jsou jasné. Jako zákazníci si už za připojení jednou platíme a stejně tak platí i weby za připojení svých serverů. Z pohledu svobody podnikání a soutěže je pak pomalejší pruh jednoznačně překážkou pro vznik nové konkurence, která si nebude moci online dálniční známku dovolit.
Vzácně se přitom zastánci volného trhu shodují s obránci lidských práv a svobodného internetu. Popření rovnosti na webu by znamenalo fakticky konec dnešního modelu světové sítě, který umožnil v historii nevídané šíření informací a může si přičíst i podíl na sesazení několika diktátorských režimů. Tisíce nových médií, miliony blogů a miliardy statusů na sociálních sítích zaniknou v dopravní internetové zácpě. Vrátíme se do situace, kdy na efektivní oslovení veřejnosti budou mít monopol opět jen velká, masová média se silným finančním zázemím.
Nakonec se ale rychlý internetový pruh vymstí i samotným operátorům. Jakmile začnou zvýhodňovat některé své partnery, stanou se na nich závislí a nakonec tak jen urychlí cestu do zapomnění a nízkých marží mezi kabely a anténami. Například se mobilní operátor rozhodne, že u něj bude rychlejší hudba přes Spotify, video přes Stream.cz a videohovory třeba přes Skype a uzavře s nimi výhodnou smlouvu o exkluzivitě výměnou za lákavý podíl na zisku. Zákazníci si pak ale začnou vybírat, komu budou platit měsíční faktury právě podle zvýhodněných služeb, ne podle tarifů, které třeba v Česku stojí stejně. A to je přesně opak toho, co by telekomunikace chtěly. Snad tak ve své krátkozrakosti nevezmou sebou do propadliště dějin i svobodný internet.
